Jeden den

Jeden den

8:05 Sedím v nacpaném vlaku – sedí tam početná skupina dětí školkového věku. Povídají si, skotačí. Některým spolucestujícím, kteří by asi rádi pospávali, jejich přítomnost moc nevyhovuje. Dívám se po těch dětech a říkám si: „Život je posvátný.“ 13:00 LDNka, na návštěvě u jedné paní před smrtí. Trpí těžkou demencí a jen s velkou námahou mne poznává, když se snaží […]

Dvě tváře

Dvě tváře

Být upřímný sám k sobě. Pohlédnout sám sobě do tváře bez pomoci zrcadla. Zní to tak obyčejně, a přece je to tak těžké! A to tím spíš, když vnímáme sebe sama na pozadí myšlenek někoho druhého, který je třeba velmi odlišný, a tím spíš na pozadí celé kultury, která je velmi odlišná. „Vidíš?  Tamhle jsou Libyjci, tamhle Somálci, tamhle Egypťané.  […]

Život není pes

Život není pes

Jmenuji se Micouš. Tady si čtu, že život je pes. Taky jsem to už někde zaslechla. Je to hloupost. To bych taky mohla říct, že život je kočka. Jó kdybyste řekli, že život je myš, to by byla jiná! Ale stejně je to hloupost. Pravda je, a to jsem už taky slyšela, že život je pro kočku. Jenomže život je […]

Dobrodružství zvané svatba

Dobrodružství zvané svatba

Polarita je základním principem života: černé a bílé, zlé a dobré. Vztah dvou lidí je také na polaritě založen – říkáme, že se lidé mohou doplňovat, že si rozumí a tak podobně, a čím více osobně a společensky je mezilidský vztah vyprofilovaný, tím je polarita zjevnější. Manželství není výjimkou, zde je polarita zcela zřejmá a v rodinném soužití hraje nemalou […]

Vpád cizí mocnosti!

Vpád cizí mocnosti!

Ono se toho napovídá. Je spousta těch různých konspiračních teorií o spiknutí a vůbec. Prý ta či ona mocnost má nekalé úmysly, ten či onen magnát či politik má skryté úmysly. A je fakt, že náš svět se mění. Otáčí se vláda za vládou v divokých turbulencích, stačí jen poodstoupit v čase od krátkodobého zahledění se do své doby a […]

Spiritualita (nejen) pro skeptiky

Spiritualita (nejen) pro skeptiky

Kdáká to jako slepice, hrabe to jako slepice, vypadá to jako slepice – co je to? Kdyby všechny hádanky byly tak snadno rozluštitelné, kdyby všechny pojmy byly tak snadno definovatelné, bylo by na světě krásně. Namísto toho leckdy máme naopak dost těžkostí s tím, že každý vnímá pojmy trochu jinak. Stačí jen objednat si u stánku kafe, a můžete i […]

Vzdělání

Vzdělání

Připadá nám to jako naprostá samozřejmost, že lidé na světě si jsou obecně vědomi historických skutečností, byť ty mohou být v podrobnostech relativní. Před pár lety mezi takové historické skutečnosti patřil například výstřel z Aurory, zatímco dnešní děti zpravidla netuší, že nějaká Aurora kdy byla. Ale kdo by nevěděl například o první a druhé světové válce nebo době středověku? Jenže […]

Nepřítomný pohled

Nepřítomný pohled

Jsou mnohé způsoby komunikace – verbální i neverbální. A je to celá věda, která má za účel popsat různé způsoby jak spolu my lidé komunikujeme. V jejich výčtu se však v západní kultuře zpravidla opomíjí projev zvaný nepřítomný pohled. Na recepci hotelu jsem se dal do řeči s nosičem zavazadel; oceňuji, že zvládá základní komunikaci v angličtině. Po chvíli, když […]

Přátelství

Přátelství

Může být něco více ve světě mezilidských vztahů, než je přátelství? Vždyť i manželství je prakticky vzato především opravdovým přátelstvím. Jenže když i tak něco bytostného, jako je přátelství, připlete ideologie náboženství, věc se tak nějak zkomplikuje… „Omare, když chceš odejít z Libye a jak říkáš, máš po světě tolik přátel, nemůže ti někdo z nich pomoct najít práci?“ „To […]

Víme, že nejsme sami?

Víme, že nejsme sami?

První část názvu knihy je otázka – Víme, že nejsme sami? V tom směru se její obsah týká této zcela základní otázky lidského bytí: já jsem, a kolem jsou druzí – co z toho plyne? Je možné vzájemně si pomáhat v odpovídání si na tuto otázku a hlavně v praktických souvislostech? To je jedno hledisko knihy. Druhé hledisko je vyjádřeno […]

Na pobřeží oceánu pravdy

Na pobřeží oceánu pravdy

Je v tom patos, to je pravda. Ale je to především metafora, protože pravda je jako oceán. Ano, máme každý svou malou či velkou pravdu, pravdu osobní anebo náhled do pravdy objektivní. Jenže co je to proti tomu, co můžeme nazývat pravdou o věcech všech, která zahrnuje realitu vzniku vesmíru a jeho budoucího zániku, podstatu všech dějů, jichž jsme částí, […]

Kýč či co vlastně…?

Kýč či co vlastně…?

Někdy je hranice mezi kýčem, vkusným zobrazením, realitou a zkreslenou realitou jen těžko rozpoznatelná. Někdy je těžké vyznat se v názvosloví a definicích. Ale při shledání se s Krásou, ať ji pak kdo chce jak chce nazývá, poměřuje, definuje či popisuje, je prostě člověku krásně…   Tak mne to napadlo dnes, když jsem toto spatřil (i když, a to je fakt, […]

Krásně je žít

Krásně je žít

Když jsem se před lety seznámil s písněmi od Norberta Fabiána Čapka, byl jsem z nich dost rozpačitý. Takovou směs nostalgie, patosu a idealismu aby člověk pohledal! A v nich to všechno bylo. Ano, byly mi trochu k smíchu – a to přestože jsem jinak bral jakoukoliv tematiku duchovní oblasti velmi vážně. Jenže během let jsem se s nimi sžil […]

Krajina jako duchovní dědictví

Krajina jako duchovní dědictví

Krajina – jak krásné je to slovo! A když se k tomu přidá „moje“ nebo „naše“, má to pak nejen hluboký, ale i osobní podtext. V krajině žijeme všichni. Krajina je náš domov. Protože je úplně jednoduše to to, co je kolem nás! Tato kniha z roku 2011 je souborem několika zamyšlení o významu krajiny pro lidskou společnost na začátku […]

Pistolníkem proti své vůli

Pistolníkem proti své vůli

Dorazila doručovací služba. „Máte tu balík!“ Marně vzpomínám, co jsem to mohl objednat. Je to opravdu pro mne? Tak se rovnou ptám: „Je to na dobírku?“ „Nene, je to už hrazené, a podívejte se, je to na vás,“ uklidňuje mne doručovatel a ukazuje mi doručenku, kde stojí mé jméno i adresa. Koukám na odesílatele, nějaký Pierre z Francie. „Ale já […]

Když i pejsek pomůže

Když i pejsek pomůže

Dostal jsem fotku pejska (Rocky se jmenuje), jak si hlídá studijní materiál ke svatbě svých páníčků. Shodou okolností je to knížka, jíž jsem autorem (Dobrodružství zvané svatba). Kdo chce mít svatbu na radnici, má to kromě vyřízení formalit jednoduché, respektive bez práce. A tak to i většina lidí chce a očekává. Přece proč se se svatbou zatěžovat více než je […]

Osvobození hospod

Osvobození hospod

Téma osvobození a svobody vůbec je tím snad nejdůležitějším pro lidskou kulturu. Člověk může být otrokem, a může být svobodný, případně se ze své poroby, otroctví a závislosti může osvobozovat.  Že by něčím takovým mohla procházet i hospoda, to je divná myšlenka, že? Jak jsem to spočítal, kolem této klasické čtyřky (co ta čtyřka znamená, to tuší jen starší), která […]

Pštrosí aforismus

Pštrosí aforismus

Strká-li hloupý pštros hlavu do písku, když je sám uprostřed pouště, nechť činí tak jak se mu zlíbí.  Je-li však součástí života v oáze a oáza na něm závisí, je povinnost obyvatel oázy mu hlavu z písku vytáhnout. Ono to platí vlastně na jakoukoliv situaci ze života lidské společnosti… Tento aforismus má ještě širší souvislosti.  Když třeba národ má za […]

Ptáci

Ptáci

Lidé staví ploty, zdi a hradby kolem svých obydlí.  Aby se vymezili.  Aby se ochránili.  Aby bylo jasno, kdo je tady pánem.  Aby hranice prostě byly jasné. Zvířata to berou na vědomí.  Byť vědomí, jak je člověk definuje, nemají.  Byť nemají jinou možnost.  Byť by, kdyby vědomí měla, moc měla a sílu měla, volila jistě jiné možnosti. Ptáci létají.  Neznají […]

U toho se člověk zapotí!

U toho se člověk zapotí!

V průběhu svatebního obřadu se přiblížila chvíle manželského slibu..  Martin s Luckou se podle plánu mají vzít za ruce a dívat se na sebe, zatímco já jim předříkávám slova slibu, oni je po mně mají opakovat.  Krátce slib uvedu, vysvětlím, o co v něm jde a čím je osobitý, a povídám: „Vezměte se za ruce.“ „Nemůžu, mám je strašně zpocené.“ […]