Člověk a Bůh, to je dvojice slov, která jsou spolu nerozlučně spjatá už od pradávna. Co by byl člověk bez toho, co označuje za svého Boha? Bůh člověku dodává sílu, naději, radost, rozkoš, když je člověk schopný vnímat Boží přítomnost. Ideál Boha člověka odedávna vede pustinami zmaru, poskytuje mu světlo ve tmě, cíl cesty v mlze. Člověk je za to […]
Jednou jsem byl v parku na procházce se svou kamarádkou Pavlou a zrovna jsem se nacházel v rozmrzelé náladě. Nepamatuji se už, co mě tenkrát trápilo nebo čím jsem se v mysli zaobíral, ale v mojí mysli bylo šero a nehybno, zrovna jako v krajině kolem nás. Byl podzim, byl to takový ten sychravý, ubrečený den, kdy od rána poprchávalo, […]
Jeden můj známý zásadně nejí špenát. Proč? Když byl v mateřské školce, nechutnal mu. Od té doby jej už nejedl, tedy více než 50 let. Zeptáte se ho jestli by ho nechtěl aspoň ochutnat, protože třeba se mu přece jen za těch padesát let mohl změnit apetýt, ale kdeže. Špenát je nechutný, odporný, a ještě ke všemu je vinen tím, […]
Stalo se to jednomu soudci v padesátých letech. Přišla za ním tajná policie, že prý si všimli, že dává malé tresty v politických případech. Dají mu prý ještě jednu šanci: odsoudit politického vězně za vlastizradu trestem smrti. Když prý to neudělá, nejen že ten vězeň bude pak odsouzen někým jiným, ale i soudce sám bude obviněn a jeho rodina bude […]
Budu vám vyprávět pohádku. No není to vlastně ani tak pohádka, jako spíš sen o pohádce. Tak vám tedy budu vyprávět o snu, který je pohádkový. Je to takové filozofování… A tak asi ne pro každého. Ale zkuste si najít chvíli, nechat toho surfování, a zamyslet se nad tím, co v našem životě je skutečností, co je naší představou a […]
Dnes jsem na pražském hlavním nádraží potkal službu Pomoc uprchlíkům. Dva tito pomocníci měli na sobě zelené reflexní vesty, procházeli postranními chodbami i hlavním prostorem, pokukovali po lidech, zjevně vyhlíželi, komu by mohli nějak pomoct. Byl jsem už v pohodlí svého kupé desítky kilometrů dál určeným směrem, ale obraz služby Pomoc uprchlíkům mi nešel z mysli. Kdo je uprchlík? Definice […]
Kamarád se zrovna vrátil z cesty po Palestině. Byl nadšený z pohostinnosti místních – kde jsou lidé přátelští a vstřícní, hned pocestné zvou k sobě domů a nabízí jim občerstvení. Zní to skvěle, řekl jsem si, a bylo mi trochu líto, že taková země je daleko, předaleko. Pak mne ale napadlo, nejde taky tak trochu o to, KDO tím územím […]
Zápisky se v mém případě často a vcelku v pravidelném režimu proměňují i do mluveného slova. Tohle je zrovna jeden způsob, takzvané Slovo na cestu, které je nabízeno OŠS — www.slovonacestu.cz. Úvodní video k němu je rovnou tady:
Ve vesmíru vládne řád. Přiznávám, že toho o vesmíru moc nevím, a když poměřím své znalosti o vesmíru se svými neznalostmi, připadám si jako Neználek na Měsíci. Vesmír je mi dokonale zahalen tajemstvím. Jak si mám například představit, že je vesmír nekonečný? A jak si mám představit, že je vesmír zakřivený? Zato ale dobře vím, že ve vesmíru vládne řád. […]
Mnozí lidé věří, že existuje něco jako Bůh. Jsou ovšem také lidé, kteří v Boha nevěří. Jsou lidé, kteří nevěří v Boha osobního, jsou lidé, kteří nevěří v Boha žádného a kteří jeho existenci popírají. A jsou lidé, kteří se o otázku Boha navenek nestarají, kteří žijí pro svou rodinu, pro svou práci, pro své koníčky. Ať již člověk v […]
Jiný kraj, jiný mrav, říká se. Mohou to být velmi viditelné věci, jako oblečení, v čem se lidé v různých zemích liší, ale mohou to být také úplné drobnosti a nepodstatné samozřejmosti. Jako třeba komu a kdy děkovat. Nedávno jsem byl na pár týdnů pracovně ve Skotsku. Nevím jak v jiných skotských městech, ale v Edinburghu mají zvláštní zvyk, že […]
Byl to takový ten den D, kdy od rána jsem cítil potřebu něčeho hezkého, protože nic nebylo, jak by mělo být, a to od samého rána, kdy jsem zmokl a šlápnul do psího hovínka Vlak, kterým jsem jel, netopil, za to na sousední čtyřce sedadel se čtyřka puberťáků bavila rozhovorem o dárku, který jedna dívka předala chlapci. „Když jsem ti […]
Jsou chvíle, kdy nevnímám a jsem, jak se říká, mimo. A jsou chvíle, kdy vnímám plně. Samozřejmě většina času, který věnuji životu, je kdesi mezi těmito dvěma póly. Je to otázka spontaneity, záměru či nezáměru? Měl bych se snažit tu či onde vnímat více či méně? Jsou to možná divné otázky. Dejme si test na rozehřátí: Je tady vyobrazený svícen […]