Strká-li hloupý pštros hlavu do písku, když je sám uprostřed pouště, nechť činí tak jak se mu zlíbí. Je-li však součástí života v oáze a oáza na něm závisí, je povinnost obyvatel oázy mu hlavu z písku vytáhnout.
Ono to platí vlastně na jakoukoliv situaci ze života lidské společnosti…
Tento aforismus má ještě širší souvislosti. Když třeba národ má za prezidenta zloděje propisek nebo nemocného virózou, je to problém i toho národa, a dopady propiskiády a opiliády poznamenávají i jej. Zkrátka pokud když někdo je součástí života v oáze a oáza na něm závisí, anebo tuto oázu reprezentuje, je na obyvatelích oázy, aby s ním náležitě jednali.
A v souvislostech s tímto tématem není vůbec od věci položit otázku i sobě – kde zrovna teď spočívá moje hlava? Pokud snad nedejbože v písku, co s tím udělám?