Zdánlivě samozřejmá věc, předání nevěsty. Odehrává se to při většině svatebních obřadů ve chvíli, kdy otec přivádí nevěstu. V okamžiku, kdy za doprovodu hudby otec přijde k ženichovi, nezřídka se ocitne v rozpacích; neví totiž co dělat – co vlastně přesně znamená „předat nevěstu“? Proto je dobré si tento okamžik předem představit a dát mu jasnější obrysy. Stačí, aby otec […]
Zpravidla lidé svatbu chtějí mít krásnou, a věnují přípravám čas a energii, které si myslí, že jim tu krásu zaručí. Krása je určující prvek, prostě je to žádoucí, aby všechno klapalo, bylo hezké, příjemné, radostné a tak dále a tak dále, aby člověk mohl krásu pocítit všemi smysly, prožít ji a uchovat si ji i na chvíle budoucí. Jednou jsme […]
Někdy mám pocit, že jsem ufon. A to zejména když se nedejbože připletu někde na internetu do nějakého diskuzního fóra. Kde to jsem? S jakými lidmi to sdílím tuto zem? Nebudu teď zatěžovat kyberprostor příklady, kdo tyto řádky čtete, určitě víte dobře, o čem mluvím, a o příklady diskuzí na diskuzních fórech není nouze. Před časem se mi stala taková […]
Kdysi, to mi bylo asi patnáct let, jsme se bavili s kamarádem co bychom udělali, kdybychom dostali milion korun. Nevím už co jsem řekl já, ale za to si dobře pamatuji slova mého kamaráda. Napřed vyjmenoval věci, které by si pořídil, a pak dodal: „Ale ze všeho nejdřív bych kouupil vagón housek a poslal je do Kambodži.“ V Kambodži tenkrát […]
Na toulkách Baťovým kanálem jsem v přístavu Napajedlích spatřil tuto pamětní desku. Zaujalo mne to heslovité „občan Napajedel a zachránce tonoucích“. Dopátral jsem se pak, že Emil Spiro (1897-1942) byl místním povozníkem, který bydlel poblíž brodu přes řeku Moravu a zachránil desítky lidí před utonutím, zemřel v koncentračním táboře Osvětim. Jeho život byl určitě plný různých dobrodružství, zážitků a zkušeností, […]
Svatební obřad je bránou otevírající stav manželský. Někdo proto chce mít svatební obřad tradiční, prostě aby vycházel z tradice víry, kterou žije, ať je to už víra pohanská, křesťanská, ateistická, buddhistická nebo jakákoliv jiná. Jakoby se pod tu tradici schoval, je mu záštitou, ochranným štítem. Někdo zase chce mít svatební obřad co nejvíc na míru, aby to odpovídalo osobním hodnotám, […]
„Pohleďte na nebeské ptactvo: neseje, nežne, nesklízí do stodol, a přece je váš nebeský Otec živí,“ říká Matouš a myslí to vážně. Nedávno při cestě za unitáři do Zvolena mi oko padlo na tuhle ptačí rodinku. Co to sděluje, co to vyjadřuje? Paradoxní soulad přírody a moderního světa. Anebo „vy, lidé, si dělejte co chcete; my, ptačí rodinka, děláme taky […]
Může se to snadno stát – ocitneme se v situaci, kdy máme takříkajíc polní podmínky a musíme improvizovat. Platí to doslovně i jako metafora. Tuhle mi oko padlo na spáče, který si na lavičce z nedostatku prachového polštáře hlavu podložil vychlazeným Bráníkem. Jasně, pokud mu to vyhovuje a spí se mu tak líp, ať si to užije a dobře se […]
Kolik času zabere naplánovat všechny detaily svatby? Kolik energie se musí věnovat promýšlení všech souvislostí? Ale stejně něco může uniknout pozornosti byť i toho neostražitějšího plánovače. Na fotografii zde vložené je to dobře znát. V tomhole případě je to vlastně legrace, vtipná náhoda, prostě parohy na stěně nikoho netrkly. A tak ženich s nevěstou mají hezkou momentku ze svatebního obřadu, […]
Člověk potká člověka, probudí se v nich láska, a v duchu lidských kulturních zvyků se rozhodnou, že se stanou manželi. O dni svatebním pak vysloví manželský slib, čímž se manželi skutečně stanou. Zní to logicky a jednoduše. Jenže prakticky vzato se ta událost netýká jen a pouze snoubenců, ale i dalších lidí, ať to jsou blízcí příbuzní, vzdálení příbuzní, přátelé […]
Každý máme sousedy – to znamená ty, kteří sdílí hranice našeho prostoru, ať už se jedná o hranice fyzické, psychologické či jiné. A tito sousedé pak mají pochopitelně i vliv na to, jak se nám v našem vlastním prostoru žije. Tento výrok jsem spatřil na jednom dvorku, a stačilo mi to, abych si udělal obrázek o místních sousedských vztazích. Je […]
Výšky jsou pro člověka odedávna obrovským lákadlem. Jsou lákavé, fascinující a symbolické – třeba i určitým principem nedostupnosti, kterou sice dnes s pomocí technologií můžeme snadno překonat, ale stále ji vnímáme. Cituji dále ze své knihy Studny a ohně, kde to rozepisuji šířeji: Toho paradoxu je krásným, byť kulturně bolestným znázorněním Devils Tower, kterou můžeme dobře znát z filmu Blízká […]
Na počátku této knihy byli američtí Indiáni. Ale to je jen část pravdy, protože tím úplně nejsilnějším motivem pro její napsání byly tyto verše: Pijeme ze studní, které jsme nehloubili. Zahříváme se ohněm, který jsme nerozžehli. Vzdejme díky těm, kdo vyhloubili studny a rozžehli oheň. A studny udržujme čisté a oheň udržujme planoucí, neboť ti, kdo přijdou po nás, z […]
„Na třetí nástupiště přijede vlak vyšší kvality z Prahy do Domažlic.“ Často slýchám na nádraží tuto větu o vlaku vyšší kvality. Zajímavé je, že v hlášení různých vlaků chybí protiklad, tedy vlak nižší kvality. Znělo by to divně. Je to ale vlastně velmi podnětné přirovnání. Tak mne napadá – jaké kvality je náš život? Tvůj i můj? Řekli bychom, že […]
Budou na svatebním obřadu děti? Když v odpovědi na tuto otázku slyším číslovku pět a více, zbystřím. Protože děti svou spontaneitou mohou ledasco způsobit. Někdo to řeší zvláštním programem pro děti, takže se děti obřadu neúčastní, ale je to škoda připravit je o tu krásnou chvíli. Nabízím proto jeden snadný recept, jak děti nejen zabavit, ale naopak dát hluší význam […]
Záměrem bylo mít všechno dotažené, ani detail neměl uniknout pozornosti estetického výboru reprezentovaného perfekcionistickou nevěstou a výkonnou manažerkou pro věci krásné, tedy květinářkou a dekoratérkou v jedné osobě. A dařilo se: místo svatebního obřadu v hotelové zahradě bylo opravdu krásně vyšperkované, výzdoba byla dokonalá, všude spousta květin, které místo konání obřadu prostoupily lehkou vůní. Na poslední chvíli se ale z […]
Tohle je příběh o pánovi pojídajícím pizzu. Kapka v něm samozřejmě musí hrát roli, když už se nalézá v názvu, a jedná se skutečně o kapku poslední. Pán stál na zastávce tramvaje a jedl pizzu, ale jedl ji podivně. Stál zahloubaný, zíral do prázdna skrze dílek pizzy v ubrousku, nekonečně žvýkal. Zjevně se v zahloubání zapomněl, protože skutečně jen stál […]
8:05 Sedím v nacpaném vlaku – sedí tam početná skupina dětí školkového věku. Povídají si, skotačí. Některým spolucestujícím, kteří by asi rádi pospávali, jejich přítomnost moc nevyhovuje. Dívám se po těch dětech a říkám si: „Život je posvátný.“ 13:00 LDNka, na návštěvě u jedné paní před smrtí. Trpí těžkou demencí a jen s velkou námahou mne poznává, když se snaží […]
Jmenuji se Micouš. Tady si čtu, že život je pes. Taky jsem to už někde zaslechla. Je to hloupost. To bych taky mohla říct, že život je kočka. Jó kdybyste řekli, že život je myš, to by byla jiná! Ale stejně je to hloupost. Pravda je, a to jsem už taky slyšela, že život je pro kočku. Jenomže život je […]
Polarita je základním principem života: černé a bílé, zlé a dobré. Vztah dvou lidí je také na polaritě založen – říkáme, že se lidé mohou doplňovat, že si rozumí a tak podobně, a čím více osobně a společensky je mezilidský vztah vyprofilovaný, tím je polarita zjevnější. Manželství není výjimkou, zde je polarita zcela zřejmá a v rodinném soužití hraje nemalou […]