Koncentrace v den svatební
Na místě svatby v den D a hodinu H hledám někoho, kdo by mi podal upřesňující informace. Marně, po koordinátorovi ani vidu ani slechu. A tak sháním ženicha.
„Je v knihovně,“ někdo mi radí.
„To si tam určitě čte na uklidněnou?“ vtipkuji a nedochází mi, jak blízko jsem pravdy, která je však ještě zajímavější.
„Dobrý den, hledám ženicha, prý je tady?“ Rozhlížím se mezi regály knih, a v tmavém koutě skutečně ženicha spatřuji.
„Ahoj, rád tě vidím,“ hrnu se k němu. Ale on nic, je shrbený nad stolkem, asi si opravdu čte? Ale přece si mne všiml, povstává a jde mi v ústrety.
„Jsem dnes nějak neklidný, tak se snažím před obřadem uklidnit partií šachu.“
A nakonec tak co? Přece každý máme své vlastní metody uklidňování. A tím spíš v tak speciální den, jako je den vlastní svatby!