Kolik času zabere naplánovat všechny detaily svatby? Kolik energie se musí věnovat promýšlení všech souvislostí? Ale stejně něco může uniknout pozornosti byť i toho neostražitějšího plánovače. Na fotografii zde vložené je to dobře znát. V tomhole případě je to vlastně legrace, vtipná náhoda, prostě parohy na stěně nikoho netrkly. A tak ženich s nevěstou mají hezkou momentku ze svatebního obřadu, […]
Člověk potká člověka, probudí se v nich láska, a v duchu lidských kulturních zvyků se rozhodnou, že se stanou manželi. O dni svatebním pak vysloví manželský slib, čímž se manželi skutečně stanou. Zní to logicky a jednoduše. Jenže prakticky vzato se ta událost netýká jen a pouze snoubenců, ale i dalších lidí, ať to jsou blízcí příbuzní, vzdálení příbuzní, přátelé […]
Každý máme sousedy – to znamená ty, kteří sdílí hranice našeho prostoru, ať už se jedná o hranice fyzické, psychologické či jiné. A tito sousedé pak mají pochopitelně i vliv na to, jak se nám v našem vlastním prostoru žije. Tento výrok jsem spatřil na jednom dvorku, a stačilo mi to, abych si udělal obrázek o místních sousedských vztazích. Je […]
Výšky jsou pro člověka odedávna obrovským lákadlem. Jsou lákavé, fascinující a symbolické – třeba i určitým principem nedostupnosti, kterou sice dnes s pomocí technologií můžeme snadno překonat, ale stále ji vnímáme. Cituji dále ze své knihy Studny a ohně, kde to rozepisuji šířeji: Toho paradoxu je krásným, byť kulturně bolestným znázorněním Devils Tower, kterou můžeme dobře znát z filmu Blízká […]
Na počátku této knihy byli američtí Indiáni. Ale to je jen část pravdy, protože tím úplně nejsilnějším motivem pro její napsání byly tyto verše: Pijeme ze studní, které jsme nehloubili. Zahříváme se ohněm, který jsme nerozžehli. Vzdejme díky těm, kdo vyhloubili studny a rozžehli oheň. A studny udržujme čisté a oheň udržujme planoucí, neboť ti, kdo přijdou po nás, z […]
„Na třetí nástupiště přijede vlak vyšší kvality z Prahy do Domažlic.“ Často slýchám na nádraží tuto větu o vlaku vyšší kvality. Zajímavé je, že v hlášení různých vlaků chybí protiklad, tedy vlak nižší kvality. Znělo by to divně. Je to ale vlastně velmi podnětné přirovnání. Tak mne napadá – jaké kvality je náš život? Tvůj i můj? Řekli bychom, že […]
Budou na svatebním obřadu děti? Když v odpovědi na tuto otázku slyším číslovku pět a více, zbystřím. Protože děti svou spontaneitou mohou ledasco způsobit. Někdo to řeší zvláštním programem pro děti, takže se děti obřadu neúčastní, ale je to škoda připravit je o tu krásnou chvíli. Nabízím proto jeden snadný recept, jak děti nejen zabavit, ale naopak dát hluší význam […]
Záměrem bylo mít všechno dotažené, ani detail neměl uniknout pozornosti estetického výboru reprezentovaného perfekcionistickou nevěstou a výkonnou manažerkou pro věci krásné, tedy květinářkou a dekoratérkou v jedné osobě. A dařilo se: místo svatebního obřadu v hotelové zahradě bylo opravdu krásně vyšperkované, výzdoba byla dokonalá, všude spousta květin, které místo konání obřadu prostoupily lehkou vůní. Na poslední chvíli se ale z […]
Tohle je příběh o pánovi pojídajícím pizzu. Kapka v něm samozřejmě musí hrát roli, když už se nalézá v názvu, a jedná se skutečně o kapku poslední. Pán stál na zastávce tramvaje a jedl pizzu, ale jedl ji podivně. Stál zahloubaný, zíral do prázdna skrze dílek pizzy v ubrousku, nekonečně žvýkal. Zjevně se v zahloubání zapomněl, protože skutečně jen stál […]
8:05 Sedím v nacpaném vlaku – sedí tam početná skupina dětí školkového věku. Povídají si, skotačí. Některým spolucestujícím, kteří by asi rádi pospávali, jejich přítomnost moc nevyhovuje. Dívám se po těch dětech a říkám si: „Život je posvátný.“ 13:00 LDNka, na návštěvě u jedné paní před smrtí. Trpí těžkou demencí a jen s velkou námahou mne poznává, když se snaží […]
Jmenuji se Micouš. Tady si čtu, že život je pes. Taky jsem to už někde zaslechla. Je to hloupost. To bych taky mohla říct, že život je kočka. Jó kdybyste řekli, že život je myš, to by byla jiná! Ale stejně je to hloupost. Pravda je, a to jsem už taky slyšela, že život je pro kočku. Jenomže život je […]
Polarita je základním principem života: černé a bílé, zlé a dobré. Vztah dvou lidí je také na polaritě založen – říkáme, že se lidé mohou doplňovat, že si rozumí a tak podobně, a čím více osobně a společensky je mezilidský vztah vyprofilovaný, tím je polarita zjevnější. Manželství není výjimkou, zde je polarita zcela zřejmá a v rodinném soužití hraje nemalou […]
Ono se toho napovídá. Je spousta těch různých konspiračních teorií o spiknutí a vůbec. Prý ta či ona mocnost má nekalé úmysly, ten či onen magnát či politik má skryté úmysly. A je fakt, že náš svět se mění. Otáčí se vláda za vládou v divokých turbulencích, stačí jen poodstoupit v čase od krátkodobého zahledění se do své doby a […]
Kdáká to jako slepice, hrabe to jako slepice, vypadá to jako slepice – co je to? Kdyby všechny hádanky byly tak snadno rozluštitelné, kdyby všechny pojmy byly tak snadno definovatelné, bylo by na světě krásně. Namísto toho leckdy máme naopak dost těžkostí s tím, že každý vnímá pojmy trochu jinak. Stačí jen objednat si u stánku kafe, a můžete i […]
Jsou mnohé způsoby komunikace – verbální i neverbální. A je to celá věda, která má za účel popsat různé způsoby jak spolu my lidé komunikujeme. V jejich výčtu se však v západní kultuře zpravidla opomíjí projev zvaný nepřítomný pohled. Na recepci hotelu jsem se dal do řeči s nosičem zavazadel; oceňuji, že zvládá základní komunikaci v angličtině. Po chvíli, když […]
První část názvu knihy je otázka – Víme, že nejsme sami? V tom směru se její obsah týká této zcela základní otázky lidského bytí: já jsem, a kolem jsou druzí – co z toho plyne? Je možné vzájemně si pomáhat v odpovídání si na tuto otázku a hlavně v praktických souvislostech? To je jedno hledisko knihy. Druhé hledisko je vyjádřeno […]
Je v tom patos, to je pravda. Ale je to především metafora, protože pravda je jako oceán. Ano, máme každý svou malou či velkou pravdu, pravdu osobní anebo náhled do pravdy objektivní. Jenže co je to proti tomu, co můžeme nazývat pravdou o věcech všech, která zahrnuje realitu vzniku vesmíru a jeho budoucího zániku, podstatu všech dějů, jichž jsme částí, […]
Někdy je hranice mezi kýčem, vkusným zobrazením, realitou a zkreslenou realitou jen těžko rozpoznatelná. Někdy je těžké vyznat se v názvosloví a definicích. Ale při shledání se s Krásou, ať ji pak kdo chce jak chce nazývá, poměřuje, definuje či popisuje, je prostě člověku krásně… Tak mne to napadlo dnes, když jsem toto spatřil (i když, a to je fakt, […]
Když jsem se před lety seznámil s písněmi od Norberta Fabiána Čapka, byl jsem z nich dost rozpačitý. Takovou směs nostalgie, patosu a idealismu aby člověk pohledal! A v nich to všechno bylo. Ano, byly mi trochu k smíchu – a to přestože jsem jinak bral jakoukoliv tematiku duchovní oblasti velmi vážně. Jenže během let jsem se s nimi sžil […]
Krajina – jak krásné je to slovo! A když se k tomu přidá „moje“ nebo „naše“, má to pak nejen hluboký, ale i osobní podtext. V krajině žijeme všichni. Krajina je náš domov. Protože je úplně jednoduše to to, co je kolem nás! Tato kniha z roku 2011 je souborem několika zamyšlení o významu krajiny pro lidskou společnost na začátku […]