Mít svatbu v prosinci v kraťasech a tričkách, a pro ty, kdo jsou odhodlaní jít ještě dál, zcela bez oblečení? Proč ne! Anebo naopak mít svatbu vprostřed parného léta romanticky vánoční? No jasně, proč ne! A tak v tom horkém letním dnu svatebčané zdobí stromeček, pouští svíčky ve skořápkách, pochutnávají si na vánočním cukroví, dávají si dárky – prostě všechno […]
Je snadné, jak se říká, pro les nevidět stromy. V tomhle případě pro stromy nevidět kořeny. Ale když už jsem byl v lese a díky lesu viděl stromy, a díky stromu viděl kořeny, tak jsem se nemohl nezastavit. Koukal jsem dlouho na ty kořeny. Panejo, tuhle vitalitu, tohle odhodlání bych taky chtěl mít! Navzdory čemukoliv, co podemílá, prostě pevně stát […]
Když nevěsta přicházela za doprovodu Mendelsohna, jen se vznášela samým štěstím, však taky není divu. A při tom vznášení, kde ve vánku povlával i její šat, sestavený z několika vrstev závojové látky, pod druhou nebo třetí vrstvu vlétla muška. No vlastně pořádná moucha to byla, přímo macatá masařka. Taková ta nechutná, zlatá, která s oblibou sedává na – no víme kde. Samozřejmě že […]
To jsme se takhle s přáteli vydali na dlouhou cestu do Anglie. Měla to být naopak cesta krátká, ale po doletu do Londýna bylo třeba zvládnout pět přestupů a nakonec následovaly ještě dva kilometry pěšmo až do hotelu vprostřed polí. Když jsme vyrazili na prochajdu po okolí, v malé vísce jsme objevili ještě menší kostelíček. Byl takový – starobylý, důstojný. […]
Hodně se teď toho namluví o válce na Ukrajině. Konspirátor mi briskně vytkne, abych se držel orwellowského newspeaku, a proč ne, takže znovu: hodně se toho teď namluví o speciální operaci. Nezáleží ale na tom, jestli hrušce říkáme hruška nebo jablko, pořád to chutná stejně. V tomto případě děsivě, odporně. Tahle „speciální operace“ je nádorem vyhřezlé nelidskosti. Hruška nebo jablko? […]
Svatba nemusí být jen formální záležitost, že se zaregistrujete na úřadu a pak podstoupíte úřední „pětiminutovku“. Zkusme o svatbě přemýšlet v první řadě jako o vstupu do manželství. Tím taky skutečně je. Každý vstup, vchod nějak uvozuje to, co je za ním. Panelákové dveře, padací most hradu, branka venkovského stavení, těžko byste je obměnili. Aby to nebylo jako na tomto […]
Tuhle v našem domě bylo na nástěnce oznámení, že lidem z vedlejšího paneláku vadí, jak se nemůžeme shodnout s jednou partají u nás, a proto zabírají jejich byty. A aby byl klid, tak zaberou rovnou i byty všech našich nájemníků. Naší samosprávě se to nelíbilo, ale ti sousedé prostě vylomili zámek a začali byty zabírat. Prý ale můžeme pokojně odejít, […]
„Prosím tě, mohl bys v jednu chvíli obřadu zazvonit na zvon?“ Tu otázku jsem položil kamarádovi, který se náhodou objevil mezi svatebními hosty. „Jasně, moc rád!“ Bylo to vypočítané. Když zazní prohlášení za manžela a manželku, mrknu na toho kamaráda, ten zazvoní na zvon, což nikdo nebude čekat, a tím se krásně zdůrazní ten okamžik. Takový byl plán, tak to […]
Dorazila doručovací služba. „Máte tu balík!“ Marně vzpomínám, co jsem to mohl objednat. Je to opravdu pro mne? Tak se rovnou ptám: „Je to na dobírku?“ „Nene, je to už hrazené, a podívejte se, je to na vás,“ uklidňuje mne doručovatel a ukazuje mi doručenku, kde stojí mé jméno i adresa. Koukám na odesílatele, nějaký Pierre z Francie. „Ale já […]
„Jak se říká anglicky to divné nářadí?“„Jaké divné nářadí?“„No ten, – něco jako řidič šroubů?“„Aha, screwdriver.“„Kde ty lidi přišli na tak blbý název?„Nevím.“„A může se říct driver of screw?“„Ne.“„Ty sou tak pitomí.“„Ale no tak, každý jazyk má své.“„Pořád lepší šroubovák než lítající máslo (butterfly).“
Dobíhám vlak, který má odjezd v 18:39. Když se s jazykem na vestě ocitnu na nástupišti v 18:39, vlak vidět není, byť cedule jeho přítomnost hlásá. (Ve které části 39. minuty má odjezd?) Další spoj je z technických důvodů zrušen (nějaké auto prý někde porazilo nějaký sloup). Další spoj má jet v 19:29. Čekám tedy. V 19:20 se z amplionu […]
Tento text jsem nepsal já, jen jsem jej mírně inspiroval. Šlo to mailem svatebčanům před svatbou, aby se na to připravili. A protože to je výborná inspirace, a dopadlo to taky nad očekávání dobře, tak to sdílím pro ty, kdo by chtěli zapojit hosty do svatebních událostí. Někdy se stává, že se na svatbách lidé stydí a zábava tak trochu […]
Tato publikace vznikla jako povzbuzení k hlubšímu vnímání spirituality a bytostnému lidskému tázání, které s tím souvisí. S vědomím, že otázku „kdo jsem já a proč?“ si každý jistě nesčetněkrát položil, je hned v úvodu textu položena znovu. Ne však proto, abychom na ni hledali odpovědi, ale abychom se zabývali možnými způsoby, jak tu otázku klást, respektive jak tím tázáním prodchnout všední a každodenní […]
V naší kultuře je běžné (oproti třeba Asii) sedět na židli. Židle jsou různého druhu, ale jejich rozmanitost podmíněná účelem nás nepřekvapuje. A sedáme si na židli třeba ráno doma u snídaně, pak v práci u pracovního stolu, v jídelně u oběda, v tramvaji cestou domů (jasně, ta sedačka je taky židle). Když se stavíme „na jedno“, tak zase jiná […]
Být sám, samotinký…Ale ne, vždyť to je přece protimluv! Je snadné se cítit osaměle. Třeba když se věci v životě nedaří. Život se pak může zdát plochý, vyprázdněný. A přitom vždycky a všude je prostor pro tajemství, posvátnou záhadnost a velkolepý přesah, čímž vším naše profánní prodlévání získává hloubku, košatí, roste, rozprostírá kořeny v hlubinách země a větve v koruně […]
Už se vám to taky určitě stalo: koupili jste si nějaký výrobek a zkoušeli jste odstranit nálepku. Ale nebylo to snadné, a tak ta snaha po sobě zanechala lepivý nános nebo dokonce poškrábaný povrch. Ono je to podobné i s nálepkami, které dáváme druhým nebo které přisuzují lidé nám, které se pak mohou stát vlastně předsudky. Někdo se může i […]
Obyčejné slovo, a co všechno v něm může být skryto. Třeba obyčejné slovo, které vyjadřuje něco naprosto neobyčejného? Co slovo „zázrak“? Anebo „štěstí“, „pochopení“, „úžas“ – a mohli bychom jmenovat spoustu dalších, která vyjadřují výjimečnost, nevšednost, podivuhodnost. Potřebujeme ta slova, využíváme je k povznesení všednosti do nevšednosti, obyčejnosti do nadobyčejnosti. Ale moment. Cožpak je všednost natolik všední, a obyčejnost natolik […]
Něco námi prostupuje,něco nás v jedno pojí. Postmoderní společnost nás bohatě zásobuje blahobytem informací. Je snadné, jak je vidět v porovnání s jakýmkoliv obdobím v minulosti, si dnes opatřit informace prakticky o čemkoliv. A přece víme, že v jádru svého člověčího bytí jsme pořád jen živočišným druhem, který sice mění tvář světa, ale stejně by stačil letmý pohyb prstu Přírody […]
Zaslechl jsem jednoho průvodčího po službě, když se nad půllitrem bavil s kolegou posunovačem: „Když způsobím zpoždění vlaku, ovlivňuju stovky cestujících. Jsem vlastně takovej polobůh. Někdy to odbavení ve stanici o pár vteřin nebo dokonce minut opozdím, jindy zase naopak urychlím, takže vlak odjede dřív.“ Posunovač na to uznale kýval, zjevně mu vrtalo hlavou jak by taky mohl ovlivnit chod […]
Když žába skočí do horké vody, prý z ní hned vyskočí. Když skočí do studené vody, a tu vodu pak ohříváte, prý si toho nevšimne a uvaří se. To říká známé podobenství. Čím se člověk liší od žáby? Kdyby někdo před pár měsíci tvrdil, že v dubnu budou zavřené školy, restaurace a divadla, že lidé budou mít zákaz vycházení, a […]