Tento text jsem nepsal já, jen jsem jej mírně inspiroval. Šlo to mailem svatebčanům před svatbou, aby se na to připravili. A protože to je výborná inspirace, a dopadlo to taky nad očekávání dobře, tak to sdílím pro ty, kdo by chtěli zapojit hosty do svatebních událostí. Někdy se stává, že se na svatbách lidé stydí a zábava tak trochu […]
Tato publikace vznikla jako povzbuzení k hlubšímu vnímání spirituality a bytostnému lidskému tázání, které s tím souvisí. S vědomím, že otázku „kdo jsem já a proč?“ si každý jistě nesčetněkrát položil, je hned v úvodu textu položena znovu. Ne však proto, abychom na ni hledali odpovědi, ale abychom se zabývali možnými způsoby, jak tu otázku klást, respektive jak tím tázáním prodchnout všední a každodenní […]
V naší kultuře je běžné (oproti třeba Asii) sedět na židli. Židle jsou různého druhu, ale jejich rozmanitost podmíněná účelem nás nepřekvapuje. A sedáme si na židli třeba ráno doma u snídaně, pak v práci u pracovního stolu, v jídelně u oběda, v tramvaji cestou domů (jasně, ta sedačka je taky židle). Když se stavíme „na jedno“, tak zase jiná […]
Být sám, samotinký…Ale ne, vždyť to je přece protimluv! Je snadné se cítit osaměle. Třeba když se věci v životě nedaří. Život se pak může zdát plochý, vyprázdněný. A přitom vždycky a všude je prostor pro tajemství, posvátnou záhadnost a velkolepý přesah, čímž vším naše profánní prodlévání získává hloubku, košatí, roste, rozprostírá kořeny v hlubinách země a větve v koruně […]
Už se vám to taky určitě stalo: koupili jste si nějaký výrobek a zkoušeli jste odstranit nálepku. Ale nebylo to snadné, a tak ta snaha po sobě zanechala lepivý nános nebo dokonce poškrábaný povrch. Ono je to podobné i s nálepkami, které dáváme druhým nebo které přisuzují lidé nám, které se pak mohou stát vlastně předsudky. Někdo se může i […]
Obyčejné slovo, a co všechno v něm může být skryto. Třeba obyčejné slovo, které vyjadřuje něco naprosto neobyčejného? Co slovo „zázrak“? Anebo „štěstí“, „pochopení“, „úžas“ – a mohli bychom jmenovat spoustu dalších, která vyjadřují výjimečnost, nevšednost, podivuhodnost. Potřebujeme ta slova, využíváme je k povznesení všednosti do nevšednosti, obyčejnosti do nadobyčejnosti. Ale moment. Cožpak je všednost natolik všední, a obyčejnost natolik […]
Něco námi prostupuje,něco nás v jedno pojí. Postmoderní společnost nás bohatě zásobuje blahobytem informací. Je snadné, jak je vidět v porovnání s jakýmkoliv obdobím v minulosti, si dnes opatřit informace prakticky o čemkoliv. A přece víme, že v jádru svého člověčího bytí jsme pořád jen živočišným druhem, který sice mění tvář světa, ale stejně by stačil letmý pohyb prstu Přírody […]
Zaslechl jsem jednoho průvodčího po službě, když se nad půllitrem bavil s kolegou posunovačem: „Když způsobím zpoždění vlaku, ovlivňuju stovky cestujících. Jsem vlastně takovej polobůh. Někdy to odbavení ve stanici o pár vteřin nebo dokonce minut opozdím, jindy zase naopak urychlím, takže vlak odjede dřív.“ Posunovač na to uznale kýval, zjevně mu vrtalo hlavou jak by taky mohl ovlivnit chod […]
Když žába skočí do horké vody, prý z ní hned vyskočí. Když skočí do studené vody, a tu vodu pak ohříváte, prý si toho nevšimne a uvaří se. To říká známé podobenství. Čím se člověk liší od žáby? Kdyby někdo před pár měsíci tvrdil, že v dubnu budou zavřené školy, restaurace a divadla, že lidé budou mít zákaz vycházení, a […]
Jsou lidé, kteří jsou nejšťastnější doma a cestování je nijak moc neláká. Snad sem tam nějaký ten výletík, rodinná dovolená. Ale co ti, kdo rádi vyrazí za hranice všedních dnů, za hranice okresu, státu či kontinentu? Taky mezi ně patřím, cestování je mi synonymem poznávání. A teď máme všichni zaracha! A můžeme si o tom nechat leda zdát. – Zrovna […]
Tento text se může v situace, ve které jsme, jevit lehce či vážněji jako morbidní. Leč pravda je, že vznikal delší čas. Ve skutečnosti jsem o tomto tématu uvažoval už v době, kdy virová hrozba se nejevila hrozivě. Je to ale tak — jen málokdo se ocitne v situaci, kdy s jistotou ví, kdy zemře a málokdo se ocitne v […]
Možná čas vůbec neexistuje. Možná že všechno se prostě děje teď.V jednom velkém, bezkonečném teď.Kdo ví? A tak se v mezičase mezi časemplahočíme sem, tam, a tam, a sem. Narození, dospívání, dospělost, stáří, smrt. Do této stále opakované formy každému z nás Život servíruje minuty, hodiny, dny, měsíce, roky a etapy našeho vlastního života. „Nalož si s tím, jak umíš,“ […]
Tuhle se vyjádřil nejmenovaný účastník nejmenované akce, kde jsem se nejmenovaně vyjadřoval k nejmenovanému tématu. A řekl něco jako toto: „Bylo to dobré — zajímavé, vtipné, podnětné. Ale bylo to divné v tom, že [on] vlastně neřekl žádný závěr. Řekl víc otázek než odpovědí.“ Překvapilo mne to. Překvapilo mne to mile. Vlastně to beru jako hodnocení za jedna. Proč? Protože […]
Byl kdy v mém životě den, kdy bych se nic nenaučil, z ničeho nepoučil? Pokud byl, pak jej lituji. Ano, opravdu bych takového dne litoval. Může to být třeba i sebemenší věc, třeba připomenutí si nějaké samozřejmé a všední pravdy, ale pro život člověka je zcela zásadní směřování, vývoj duševní i duchovní, a to bez průběžné reflexe a učení, tedy […]