Žába v horké vodě
Když žába skočí do horké vody, prý z ní hned vyskočí. Když skočí do studené vody, a tu vodu pak ohříváte, prý si toho nevšimne a uvaří se. To říká známé podobenství. Čím se člověk liší od žáby?
Kdyby někdo před pár měsíci tvrdil, že v dubnu budou zavřené školy, restaurace a divadla, že lidé budou mít zákaz vycházení, a když už budou smět být venku, budou mít na obličeji roušku, dívali bychom se na něj jako na ty, kdo tvrdí, že zítra bude konec světa nebo že nás pozorují ufoni.
Dnes je to kvůli koronaviru realita. A to se musí uznat, že vlády téměř všech zasažených zemí světa se ukázaly v plné zbroji, co se týče razantních opatření. Vyrukovaly do boje za cenu ohromných a ohromujících ekonomických ztrát: „Určitě to zvládneme, ať to stálo, co to stálo.“
Igelitka na dně podmořského Mariánského příkopu, v hloubce téměř jedenáct kilometrů, je ale jako nedopečený netopýr ve Wu-Chanu. Klimatické změny, nadcházející masová migrace na základě zvyšování hladiny oceánů a další fatální důsledky bezohledného lidského působení na planetě Zemi jsou na cestě. Vlády světa přesto váhají nebo odmítají přijmout nápravná opatření, mimo jiné proto, že by to znamenalo ohromné a ohromující finanční ztráty.
Následky nedopečeného netopýra nás opařily horkou vodou a my z té vody svorně co nejrychleji lezeme ven. Klimatické změny jsou pozvolné; čím se člověk liší od žáby?
