Tento text se objevil ve svatebních novinách při jedné svatbě:
Některé z vás jistě při obřadu napadla otázka, odkud (v institucionálním smyslu) vlastně náš oddávající pochází a proč jsme právě jeho oslovili. Pokusím se to stručně vysvětlit.
Náš dnešní obřad je pro nás velmi osobní událostí s duchovním rozměrem, a je pro nás zásadní, aby k němu tak bylo přistupováno. Úředník, ať už by to byla sebemilejší osoba, tyto atributy splnit nedokáže. Proto jsme přirozeně uvažovali o církevním obřadu.
Zbývá tedy vysvětlit, proč čeští unitáři. Za mě osobně jsou zde následující aspekty:
1) Jsem si jistý tím, že je správné přemýšlet o životě, dobru, zlu, Bohu, nekonečnosti bytí… Ano, s tím bude souhlasit hodně církví.
2) Naopak velmi pochybuji o tom, zda je správné zavrhovat homosexuály, mít více žen, nesmět mít žádnou ženu, nesmět v sobotu psát…
Zde se nám to začíná komplikovat. Nicméně unitáři také pochybují. Proto nám jsou tak blízcí, a proto si vážíme, že nás oddal právě jeden z nich. Děkujeme.
Díky za důvěru.