Téma osvobození a svobody vůbec je tím snad nejdůležitějším pro lidskou kulturu. Člověk může být otrokem, a může být svobodný, případně se ze své poroby, otroctví a závislosti může osvobozovat. Že by něčím takovým mohla procházet i hospoda, to je divná myšlenka, že?
Jak jsem to spočítal, kolem této klasické čtyřky (co ta čtyřka znamená, to tuší jen starší), která je jednou z posledních pár v centru Prahy, jsem chodíval (a nejen já) celé roky obloukem. Jednou, dávno před lety, jsem tam nějakým omylem zašel, ale zase jsem rychle vyšel, vyhnán oblaky dýmu.
A teď, pár týdnů po osvobození veřejného prostoru od agrese kuřáků, jsem zase spíš omylem zašel na pracovní schůzku do té klasické čtyřky. A hle, byla to jiná hospůdka. Po dýmu ani památky, to dá rozum, ale co mne překvapilo, bylo to, co člověk mohl cítit. Vůně laku na nábytku, zbytku uhlí v uhláku, čerstvý vzduch z ulice, a samozřejmě i odér friťáku z kuchyně. Hospoda je osvobozena!
Ta fotka je klamavá, trvalo to dlouho, než se mi podařilo vyfotit interiér bez lidí. Prázdno tam totiž teď nemají, a jak jsem si všiml, tak jediný, kdo vychází na cigárko ven, je hospodský. Takže už jen aby se i on zbavil své otrocké závislosti, a svoboda bude celková! 🙂