Čas na oslavu!
Takhle to bylo – před časem tvého narození vesmír zajásal: Sláva, narodí se . . . . . (sem patří doplnit tvé jméno), a to je skvělý důvod k oslavě! Tak slavte, hvězdy; slav, Slunce; slavte, stromy a mraky a řeky; slavte, lidé!
A lidé ve tvém okolí slavili tvé narození (podle toho, jak to dokázali vnímat a ocenit). Ano, to už je historie.
Ale pozor, TEĎ je současnost! A skutečnost, že jsi ty a já, že jsme každý sám za sebe a každý sám sebou, a že jsme tady pospolu a sdílíme tento svět, je skvělým důvodem k oslavě!
Slavit však není třeba ve společnosti láhve rumu nebo divokou pařbou někde v baru. K takové oslavě stačí úsměv, pohlazení, pohled do očí a . . . . . (sem patří doplnit cokoliv podle tvého osobního založení).