To si tak jdete českým venkovem, užíváte si klidu a pohody, čistého vzduchu a sluníčka. Myšlenky lehce poletují – a tu narazíte na kontejner.
Jasně, kontejnery jsou dnes všudypřítomné, recyklujeme, co se dá. Ale tenhle kontejner překvapí. A zneklidňuje myšlenky.
Když přebývá popel z urny, sem s ním. Nebožtík se nevejde do rakve? Sem s přebývajícími končetinami. K hrobu se nikdo nehlásí? Sem s mrtvolami.
Jasně, rozum napoví, že se jedná asi o staré kytky, svíčky, věnce a tak. A i kdyby se tam recyklovaly pozůstatky, nebylo by na tom nic špatného. Překvapuje jen ta míra praktičnosti, jak industrializace proniká i na venkovský hřbitůvek.