Svatební motýle
Všechno je podmíněno něčím, někým, nějak. Řeklo by se, že svatba je daný obřad, ve kterém se toho moc nemůže odehrát – tedy z pohledu oddávajícího! Protože od něj se očekává ta takzvaná „řeč“ (čili čtený text, na který venkoncem nikdo stejně není moc zvědavý), takže pohoda.
Ale holenku, když mluvíte spatra a stavíte svou promluvu ke snoubencům na prožitku aktuální situace, a když zrovna den předtím jste žasli, plakali i chechtali se nad projevem premiéra o jeho lásce k motýle – a když pak při obřadu za vámi vlají motýle, není to fakt sranda to ustát…
Svatební hosté mi nicméně po obřadu dosvědčili, že žertík o motýle byl uměřený. Prý to mělo potřebnou důstojnost, kterou si žádá svatební obřad na louce, kde většina lidí je bosky a upíjí kelímkáče.