Už jsi skoro mrtvej

Už jsi skoro mrtvej

„Už jsi skoro mrtvej.“  „Já vim.“  „Tak si kup dva další životy, ne?“

Tahle zvláštní výměna názorů mne probudila z dřímoty.

Jak jsem vzápětí pochopil, jednalo se o dialog týkající se nějaké počítačové hry na telefonu: jeden hráč (asi desetiletý) prohrával, a tak ho jeho sestra (asi patnáctiletá) povzbuzovala.  Jsou to jen slova a pojmy, větné obraty, je mi to jasné.  Kdybych zrovna ten den nenavštívil jednoho pána (o mnoho desetiletí staršího než ti dva), snad by mi to taky už ani nepřipadlo divné.  Ten pán je teď ale skoro mrtvý.  Ale koupit si další životy nemůže.

Zarazilo mne, jak ta slova, pojmy a větné obraty mohou mít různý obsah.  Jak by to asi znělo, kdyby ten desetiletý chlapec navštívil toho starého pána a řekl mu: „Už jsi skoro mrtvej, tak si kup další životy, ne?“

Snad se nás netýká ani jedna, ani druhá strana toho příběhu a nejsme ani naivně mladiství ani umírající.  Ale uvažme to – jakou cenu má náš dnešní život?  Kolik peněz bychom zaplatili předem za možnost jeho pokračování?