Poučení
Byl kdy v mém životě den, kdy bych se nic nenaučil, z ničeho nepoučil? Pokud byl, pak jej lituji.
Ano, opravdu bych takového dne litoval. Může to být třeba i sebemenší věc, třeba připomenutí si nějaké samozřejmé a všední pravdy, ale pro život člověka je zcela zásadní směřování, vývoj duševní i duchovní, a to bez průběžné reflexe a učení, tedy bez neustálého učení, prakticky možné není.
Člověk, který by se od narození neučil, by dodnes byl kojencem, který by bez neustálé a totální podpory nebyl schopen přežít; člověk, který by se neučil duchovně, by byl nadále duchovním kojencem a dodnes by věřil na bubáky a hastrmany.
Nechť je nám toto uvědomění podporou v našem každodenním rozjímání, nechť je nám všudypřítomným impulzem k hledání a nacházení, které neskončí, dokud naživu budeme. A to může být někdy opravdu fuška. Ale to zase pak tím nádhernější pocit štěstí a radosti přináší.