Mám to na háku, drahá!

Správněji by bylo „Mám to na háčku,“ protože tak to opravdu bylo. Prstýnky pověšené na háčku, který visel z rybářského prutu.

Jinak bylo všechno takříkajíc podle standardního protokolu – pár slov o životě, manželský slib, polibek, a tak dále. Akorát ty prstýnky visely na háčku.

Ale smysl to dávalo, a dokonalý! Protože pokud máte vztah k řece a krajině, chatě a přírodě, rybám a rybaření, a pokud milujete toho, s kým sdílíte svůj život a své koníčky, pak prostě musíte mít prstýnky na háčku.

About the Author