Svatební obřad je bránou otevírající stav manželský. Někdo proto chce mít svatební obřad tradiční, prostě aby vycházel z tradice víry, kterou žije, ať je to už víra pohanská, křesťanská, ateistická, buddhistická nebo jakákoliv jiná. Jakoby se pod tu tradici schoval, je mu záštitou, ochranným štítem.
Někdo zase chce mít svatební obřad co nejvíc na míru, aby to odpovídalo osobním hodnotám, potřebám, životní situaci a tak podobně. Pak už je to jen o konkrétních možnostech aby se to či ono, co je pro život ženicha s nevěstou charakteristické nebo nějak „osudové“, dalo použít.
Když nedávno snoubenci zmínili své takříkajíc sblížení se při písni Dáma s čápem, vnímal jsem, jak to byl v jejich životě důležitý okamžik. No a tak se to pak i při svatbě projevilo. Při tanci, který namísto gratulací zakončil obřad v podivuhodném místě Panenského Týnce, přišel ke slovu – sám Čáp.