Někdo si potrpí na přesnost, někdo spíš na to, že nemusí spěchat; někdo má všechno naplánované od minuty, pro někoho dvacet minut není žádná míra. Ale rozdíly jsou mnohem patrnější, když si své standardy porovnáte s někým z jiné země. Samozřejmě vím, že různé kultury berou čas různým způsobem. A tím překvapivější pak to zjištění může být.
„Tak zítra po snídani vyrazíme do města!“
„Skvělé, díky, Omare.“
– druhý den
„Ahoj Omare, už je skoro oběd, nevěděl jsem, jestli přijdeš v osm, devět, deset, teď už je jedenáct… co to vlastně znamená – po snídani?“
„Já nevím, dojedl jsem, tak asi právě teď,“ dodává Omar s odzbrojujícím úsměvem.