Forma nebo obsah?

„Odkud jsi?“
„Z Prahy.  A ty?“
„Z Libye.“
„Tak to jsi muslim, že?“
„Ano, ale jak vidíš, tak špatný.“
„Proč?“
„No to přece vidíš: piju pivo, kouřím šíšu, a o holkách se raději zmiňovat nebudu.“
„Aha.  A proč to tedy děláš?“
„No mně nevadí být špatný muslim.  Narodil jsem se muslimem, moje máma je muslimka, a moje země je muslimská.  Tak si aspoň takhle občas vyjedu, abych se odreagoval.“
„Takže špatný muslim jsi proto, že nedokážeš dodržovat nařízení islámu?“
„Přesně tak.“
„No tak proč je prostě nedodržuješ, to je to tak těžké?“
„Já je dodržovat ani nechci, v některých ohledech jsem prostě raději špatným muslimem.“
„Třeba ani nemusíš být dobrým muslimem, ale stačí být dobrým člověkem?“
„Cožpak to není to samé?“
„Možná že ne, můžeš být špatným muslimem, když nedodržuješ nařízení a zákony.  A můžeš mít rád druhé lidi, být k nim dobrý.“
„To přece znamená být dobrým muslimem.“
„Jo. Ale taky můžeš dodržovat nařízení a zákony islámu, tedy být dobrým muslimem, a současně nebýt dobrým člověkem.  Já se právě snažím říct, že  být dobrým člověkem je možná důležitější, než být dobrým muslimem.“
„No to ano. – Pane vrchní, ještě jedno pivo, prosím!  A jedno tady pro kamaráda, na můj účet, abych byl dobrým člověkem!“

About the Author

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.